Duchovní správci
Fara byla postavena jako obydlí kněze. Od roku 1786, kdy Karlov dostal vlastního duchovního, se v ní vystřídali kuráti, faráři a jejich pomocníci – kooperátoři. Jejich jména se dochovala v církevních seznamech, v matrikách, které sami vedli a podepisovali, i v dobovém tisku.
Lokální kuracii v Karlově zřídil a platil státní Náboženský fond. Kurát byl samostatný duchovní správce malé obce; teprve roku 1843 se z kuracie stala fara. Úplný seznam kurátů od roku 1786 uvádí církevní topografie Moravy Gregora Wolného.
1786–1794
první kurát
Rodák z Krnova a bývalý premonstrát z kláštera Hradisko u Olomouce, který byl za josefínských reforem zrušen. Do Karlova přišel v únoru 1786 jako vůbec první místní kněz. Za jeho působení byl postaven kostel sv. Josefa Kalasanského (1791–1793). V listopadu 1794 si místo vyměnil s Archangelem Hönigem a vrátil se na Hradisko. Zemřel 27. září 1825.
1794–1802
kurát
Pocházel ze Svitav; podle kroniky obce byl předtím františkánem. Do Karlova přišel koncem listopadu 1794, v roce, kdy kostel dostal obraz Floriana Waltera a varhany A. Welzla. Zemřel v úřadu 31. května 1802 ve věku 63 let.
1802–1805
kurát
Rodák z Jihlavy. V březnu 1805 odešel do Bratrušova (Bratersdorf).
1805–1808
kurát
Rodák ze Svitav. V dubnu 1808 přešel do Horní Hynčiny (Ober-Heinzendorf).
1808–1817
kooperátor, poté kurát
Pocházel ze Starého Města pod Sněžníkem (Altstadt bei Goldenstein). V Karlově nejprve sloužil jako kooperátor – pomocný kněz – a v říjnu 1808 se stal kurátem. V únoru 1817 odešel do Sklených (Glaselsdorf).
1817–1848
kurát, od roku 1843 první farář
Narodil se roku 1776 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen roku 1803. Do Karlova přišel 15. července 1817 a zůstal tu přes třicet let – nejdéle ze všech známých duchovních. Roku 1843, kdy byla kuracie povýšena na faru, se stal prvním karlovským farářem. V srpnu 1848 odešel na odpočinek („deficient“ – již neschopný služby), z Karlova však neodešel: diecézní katalogy z let 1849 a 1850 ho uvádějí jako penzionovaného faráře v Karlově.
Od roku 1843 měl Karlov vlastního faráře. Na faře s ním mohl bydlet i kooperátor; patronem fary i kostela zůstával Náboženský fond. Diecézní katalogy z poloviny 19. století ukazují, jak se duchovní na faře střídali.
1848–1850
administrátor, poté kooperátor
Rodák ze Šumperka (Schönberg), narozen 1810, vysvěcen 1835. Už katalog na rok 1848 ho uvádí jako administrátora vedle stárnoucího faráře Schwarze. Po Schwarzově odchodu na odpočinek vedl farnost sám – v roce 1849 bylo místo faráře neobsazené („erledigt“). Po příchodu nového faráře zůstal v Karlově jako kooperátor, takže katalog z roku 1850 uvádí v Karlově hned tři kněze. Zemřel v květnu 1883 v rodném Šumperku.
1849–1855
farář
Narodil se roku 1791 v Třemešné ve Slezsku (Röwersdorf), vysvěcen byl roku 1814. Farářem v Karlově se stal 5. května 1849. Zemřel v úřadu 12. října 1855 přímo na faře (č. 107), ve věku 64 let – na choleru, která tehdy v Karlově řádila. Jeho úmrtí zaznamenalo i Necrologium olomouckého duchovenstva.
1856–1867
farář
Narozen roku 1797 v Groß-Mohrau, vysvěcen 1828. Předtím byl kurátem v Reigersdorfu. Farářem v Karlově se stal v lednu 1856 a zůstal jím až do smrti 16. ledna 1867. Zemřel přímo na faře na ochrnutí plic, bylo mu 69 let (matrika zemřelých). V matrice oddaných se podepisoval „Amler Hieronymus, Pfarrer“ (snímek z let 1862–63 v ARONu).
1867
kooperátor, poté administrátor
Rodák z Horního Benešova (Benisch), narozen 1840, vysvěcen 1864. Do Karlova přišel jako kooperátor hned po vysvěcení. Po smrti faráře Amlera vedl farnost jako administrátor (oddavky v únoru 1867). Zemřel 2. února 1879.
1867–1871
farář
Narodil se roku 1813 v Bílovci (Wagstadt). Do Karlova přišel jako dosavadní kurát v Rudelzau, farářem byl jmenován 20. května 1867. V matrice se podepisoval „Cölestin Suwald, Pfarrer“ (snímek z roku 1869). Na podzim 1871 odešel jako farář do Brantic (Bransdorf).
1871–1872
administrátor
Mladý kněz (vysvěcen 1869), který farnost spravoval po Suwaldově odchodu (jeho podpis pod ročním přehledem sňatků 1871). Jeho působení ves rozdělilo: v lednu 1872 kázal proti novým liberálním školským zákonům a odsoudil z kazatelny jako „konkubinát“ civilní sňatek jednoho z místních sedláků. Manželé i obecní představenstvo ho zažalovali. V lednu 1873 stál před krajským soudem v Olomouci; podle svědků se teprve s jeho příchodem „jinak pokojný Karlov“ rozdělil na dva tábory. Za přečin proti veřejnému pořádku dostal šest týdnů vězení. To už sloužil jako kooperátor v Cotkytli.
1872–1883
farář
Do Karlova přišel jako kurát z Groß-Mohrau; faru dostal 23. dubna 1872 a první svatbu tu oddával 4. června 1872 (snímek v ARONu). Roku 1876 byl navržen na faru v Lošticích, ale odmítl ji. V srpnu 1883 dostal faru v Butovicích (Botenwald). Roku 1882 spravoval farnost s 2264 dušemi.
1883–1884
administrátor
Rodák z Kelče (Keltsch), narozen 1859, vysvěcen 1882. Ze Šumperka, kde byl kooperátorem, přišel v září 1883 spravovat uprázdněnou faru. Na první vypsání se o karlovskou faru nikdo neucházel a konkurz se musel opakovat.
1884–1897
farář
Dosavadní kurát v Heroltickách (Herautz), na karlovskou faru investován v únoru 1884. Za jeho působení byla škola rozšířena na čtyřtřídní a měl k ruce kooperátora (naposledy Johanna Keslara). V prosinci 1896 se dopisem úřadům snažil zabránit politické schůzi v obci – dělnický list Volksfreund jeho dopis otiskl i s ostrým komentářem. V listopadu 1897 odešel natrvalo na odpočinek a přestěhoval se do Štěpánova. Podle dobového tisku psal do „Gedenkbuchu“ – pamětní knihy, která zůstala v bytě faráře na faře.
1897–1898
administrátor
Dosavadní kooperátor ve Velkých Losinách (Groß-Ullersdorf), spravoval farnost po odchodu faráře Schneidera. Na jaře 1898 odešel jako kaplan do Uničova.
1898–1899
farář
Narodil se roku 1861 v Lošticích jako syn ševce Ludwiga Syrovátky, vysvěcen byl 1887. Než přišel do Karlova, učil náboženství na měšťanské škole v Uherském Hradišti. Farářem v Karlově se stal na jaře 1898, ale pobyl tu jen necelý rok: zemřel na faře 12. března 1899 na srdeční vadu, bylo mu teprve 37 let. Pohřben je v rodných Lošticích. V dosavadních seznamech karlovských farářů chyběl – našli jsme ho v matrice zemřelých.
1899
kooperátor, poté administrátor
Kooperátor, který umírajícího faráře Syrovátku zaopatřil. Po jeho smrti spravoval farnost až do příchodu faráře Stratila (Correspondenz-Blatt, 10. 4. 1899).
1899–1914
farář
Vysvěcen roku 1893, předtím kooperátor v Raškově (Nikles); na karlovskou faru byl navržen v srpnu 1899. Na konci roku 1899 potvrdil v matrice oddaných latinsky všechny sňatky slovy „Hos omnes rite esse copulatos testatur. Carolovillae, die 31. Decembris 1899. Franciscus Stratil, parochus“ a přitiskl farní pečeť kostela sv. Josefa Kalasanského (snímek v ARONu). Karlov tu nazývá latinsky Carolovilla. Na jaře 1914 odešel na faru do Pačlavic.
1914–1919?
farář
V červenci 1914 navrhlo místodržitelství na faru v Moravském Karlově, „podřízenou patronátu Matice náboženské“, dosavadního faráře v Ostružné Richarda Dostála. Provedl farnost první světovou válkou: v srpnu 1917 dostal jako „farář v Mor. Karlově“ válečný kříž za občanské zásluhy III. třídy a během války pravidelně přispíval do sbírek katolického tisku. Roku 1919 přispěl 200 korunami Matici opavské – podporovala české školy ve Slezsku a na severní Moravě. Kdy z Karlova odešel, zatím nevíme; jeho nástupce je doložen nejpozději v květnu 1924.
1924–1928
farář
Rodák z Prostějova, narozen 1888, vysvěcen 1911. Jako novokněz začínal kooperátorem ve Velkém Vražném, v lednu 1912 byl přeložen do Greifendorfu (Hradce nad Svitavou). Za první světové války sloužil jako vojenský kněz – nejprve na ruské frontě, pak jako divizní farář na italském bojišti. V květnu 1918 o něm prostějovský Ječmínek psal jako o „milém rodákovi“, který byl za obětavou službu raněným „životu nebezpečnými činy“ potřetí vyznamenán, tentokrát záslužným křížem Signum Laudis s meči. Po válce, v prosinci 1918, se stal kooperátorem v Lipníku nad Bečvou. Farářem v Karlově byl nejpozději v květnu 1924, kdy se – jako „farář v Karlově“ – ucházel o faru v rodném Prostějově. Diecézní katalogy 1925 a 1926 i Adresář církve katolické z roku 1928 ho uvádějí stále v Karlově; místo kooperátora bylo neobsazené. Kdy přesně odešel, zatím nevíme – roku 1931 už faru převzal Theodor Lang.
1931–1945?
farář
Narodil se roku 1898 v Jevíčku, na kněze byl vysvěcen roku 1923 a farářem v Karlově byl od roku 1931. Katalogy z let 1936, 1940 a 1943 ho uvádějí stále na tomto místě. Farnost čítala roku 1936 938 duší – na konci 19. století to bylo přes 2200. Je posledním známým farářem, který v Karlově působil přímo. Katalog na rok 1949 (stav k 15. prosinci 1948) ho sice dál vede jako karlovského faráře, ale už v závorce, s poznámkou, že působí jako administrátor ve Zděchově.
1948
administrátor excurrendo
Administrátor v Písařově, který koncem roku 1948 spravoval Moravský Karlov dojížděním. Farnost měla tehdy už jen 514 duší, farní úřad sídlil v domě č. p. 107 – dnešní faře.
Kooperátor – pomocný kněz – bydlel s farářem na faře. Kronika obce a matriky uvádějí tato jména: Valentin Mikusch (do 1808), Joseph Lenhart (1809, z Olomouce), Franz Weiß (1813, ze Stangendorfu), Johann Köhler (1828, z Petersdorfu), Franz Harrer (1837–1850, ze Šumperka), Anton Gabriel (1859, ze Schönwaldu), Anton Gebauer (1859, z Kravař), Franz Pleban (počátkem 60. let, z Oder), Anton Weiß (1864–1867, z Horního Benešova) a Johann Keslar (do 1897).
Po odsunu německého obyvatelstva se ves vylidnila. Nejpozději v 50. letech už Karlov neměl vlastního kněze a spravovali ho duchovní ze sousedních far, kteří do vsi dojížděli.
19551968–1972
administrátor excurrendo
Kněz (1918–2014), který v letech 1955–1957 musel pracovat ve výrobě. V srpnu 1955 a znovu v letech 1968–1972 spravoval Moravský Karlov excurrendo, tedy dojížděním z jiné fary. Vzpomínka na P. Kryla
Samostatná karlovská farnost zanikla. Od roku 1994 kostel sv. Josefa Kalasanského spravuje farnost v Červené Vodě a mše se v něm slouží jen v létě. Fara je v soukromých rukou.
Seznam není úplný – nevíme přesně, kdy se mezi lety 1919 a 1924 vystřídali P. Dostál a P. Urban (případně zda faru mezitím někdo spravoval), a chybí léta 1928–1931 a přesné roky střídání ve 20. století. Doplnit je lze z farní pamětní knihy a matrik po roce 1901, které zatím nejsou digitalizované. Pokud o karlovských farářích něco víte, napište nám na info@fara-moravskykarlov.cz.